Cesty

Vybrali jsme menší resort, ale takova je vetšina. Jen ty hyperluxusní pro Číňany jsou tak pro 200 lidí, zatím málo turistů, cca 20..Druhý den abychom se nenudili, zakoupili jsme balíček na lodi-šnorchlování, rybaření, BBQ a plankton v moři. Překvapil mě tady korálový útes s barevnými rybičkami, jen to nebylo tak nasvícené a v průzračné vodě jako v Egyptě, ale i tak to bylo krásné. Pak jsme odpluli na širé moře a zatímco místní spravoval čerpadlo, které po úspěšné opravě vychrlilo litry vody z našeho podpalubí, my dostali kolečko se silonem na jejímž konci bylo závažíčko a háček s návnadou. To se jednoduše vhodilo do vody a za chvíli se na háčku třepala 15 cm rybka. Po druhé rybce a upozornění průvodce:”bacha na háček”, jsem frajersky švihla silonem dál od lodi a zasekla jsem si háček do stehna😱Marná snaha háček vlastnoručně vytáhnout, proto je tam protiháček, aby to rybu nepustilo, upoutala pozornost opraváře, který se rozhodl uštípnout háček rezavými kombinačkami, kterými před tím opravoval čerpadlo. Evidentně tak šikovného pasažéra ještě neměli.. Operace se povedla, pacient přežil a dokonce se našla i dezinfekce v 50 leté lékarničce. K BBQ už mě naštěstí nepustili, bo gril na dřevěné lodi by pro mě byla výzva 😀 Plankton sice ve vodě byl, ale ve formě drobných jiskřiček při mávání rukou. Příjemně strávené odpoledne.
Další den cesta tankodromem zpět, hranice už v pohodě a další ubytování možná naposledy u moře. Zítra už směr Angkor Wat a na sever… 

Ráno přes přechod- nevšímaje si naháněčů nabízející vyřízení víz za 2 násobek, jsme dorazili na úřad, který je za thajskou celnicí, jedno ze 4 děvčat nám dalo vyplnit formulář a obrátili jsme se na olivrejovaného celníka, který nás zkásnul o 33 USD ač měl nad hlavou cenu víz 30 USD bez mrknutí oka svého a potažmo i našeho. Dalším krokem byla fronta přes razítka, která si další celník s tolika metály na hrudi, že by se za to nestyděl ani ruský válečný veterán, pořádně užil. Přímo razítkové šílenství na pas, formulář a ještě jeden tentýž formulář, který jsme vylnili i u platícího celníka. Při prvním vstupu po nás chtěli fotografii, protože jednu už jsem ustřihla ze zážitkové fotky u Budhy, jako druhou jsem si nachystala kamarádovu fotku a bakšiš, naštěstí ji po mně nechtěli. Za hranicí nás odchytil naháněč na taxi do Siem Reapu. Začali jsme na 45 USD, cestou k stanovišti jsme se dohodli na 15, s šéfem na 11, i když před nástupem ještě zkusil 12USD, má smůlu, dloholeté zlušenosti s Araby jsou znát. Ale po pravdě jsou drsnější tady, něco mezi Poláky a Indy. Minivan nás odvezl ve třech do centra Poipotu a pak naložil dívčinu s dítětem, zpátky zas na celnici pro další dva, zpět do centra pro proviant( po cestě jsme vojákům vykládali helmy), pak další pasažéry. Nakonec nás asi 2 hoďky jelo v 8 místném voze 9 a k tomu náklad. Konec dobrý , vše dobré. Dovezli nás do prima hotelu. V Siem Reapu byla slavnost světel a ráno konečně chrámy. Případní zájemci nechť využijí nabídku Tuktuku, aby je vozil od chrámu k chrámu. My jsme machrovali, že půjdem pěšky a v tom horku a každý chrám nahoru a dolů…. Příště aspoň kolo. Taky prodej lístku je asi 6 km od vstupu. Ale stálo to za to, někdo řekne, samé chrámy, my jich viděli asi 10, ale každý jiný. Však kukněte na fotky.

Večer jsme dojeli do srubů u prvního vodopádu a večer procházka do “vesnice” na večeři. Paní domácí u dubového stolu se vznešeným názvem restaurant nám kývla na 2 večeře. Tak jsme si sedli k dalším asi 12 Francouzům, dali si Pepsi a pivo a čekali co se bude dít. Po cca 10 min začali paní rozdělovat úkoly, krájení cibule, obírání zeleniny, příprava závitků, masa v pánvi. Nakonec jsme si připravili sami večeři o 5 chodech v laoském stylu- báječné.

Žádost o rýži k masu tak vyzněla naprázdno a nahladno.
Ráno jsem se celá natěšená vydala k jezeru se vykoupat. Bohužel u břehu jsou chaluhy. Místní se nalodí na plovoucí plošiny s kuchyní a nechají se odvézt doprostřed jezera. A tak vyrážíme směr národní park Pha Taem na hranicích s Laosem podél řeky Mekong. Krátká procházka pod skalním převisem s malbami 3000 let starými a pak koupání v jednom z mnoha vodopádů. Nádhera. Zítra už jen sloni a koupání 😍. Tak zas někdy …..